OCHEKOS, z. ú.
Jsme nestátní nezisková organizace se zaměřením na záchranu, ochranu a obnovu přírodních ekosystémů a ochranu divokých a hospodářských zvířat proti týrání.
Naším nejtěžším úkolem je přimět politiky k odpovědnému přístupu k ochraně přírody a zvířat, a to na základě odborných podkladů, studií a praktických zkušeností odborníků mnoha oborů. Zákony mají dalekosáhlé a dlouhodobé dopady. Proto je potřeba k nim přistupovat s maximální odborností a zodpovědností. To se, bohužel, v současné době rozhodně neděje.
Lidstvo dnes stojí na rozcestí. Jakou cestou se vydá bude záležet na informovanosti veřejnosti o dopadech lidské činnosti nejen na lokální, ale i globální ekosystémy. Dnes už víme, že nic není pouze lokální. Jakákoliv destrukční činnost v jednom místě ovlivní dříve či později rozsáhlé oblasti třeba na druhé straně planety a má tak globální dosah.
Už dlouho žijeme na dluh, který zaplatí naše děti a vnoučata. Každý z nás má dnes zodpovědnost za budoucnost. A společně máme možnost ji ovlivnit.
INICIATIVA PRO ZDRAVOU PŘÍRODU
je projekt, který spojuje jednotlivce, spolky a neziskové organizace ke společným činnostem
na ochranu přírody a zvířat v ní žijících.
Registrací se k ničemu nezavazujete a můžete kdykoliv požádat o její ukončení. Po dobu registrace budete dostávat informace o tom, co se kde děje, jaké akce chystáme my nebo jiní členové iniciativy, budete mít možnost se k akcím připojit, pokud budou v souladu s vašimi představami a názory. Budete nám moci zasílat vaše náměty, případy k řešení, podepisovat petice, pomáhat podle vašich možností, odborných znalostí apod.
Společně máme mnohem větší šanci dosáhnout změn než jednotlivci.
Your Paragraph text goes Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisicing elit. Autem dolore, alias, numquam enim ab voluptate id quam harum ducimus cupiditate similique quisquam et deserunt, recusandae. here
Obnova ekosystémů
Obnova ekosystémů je v současné době nejdůležitějším úkolem nás všech, protože lidstvo svojí intenzivní činností ovlivňuje životní prostředí tak rychle a v takové míře, že už si s tím přírodní sebeobnova neporadí.
Je nepochopitelné, že se ještě najdou lidé, kteří považují např. lišky, čápy, dravé ptáky a mnoho dalších zvířat a ptáků za "škodnou", přestože jejich role v ekosystémech je nenahraditelná.
Pokud máte zájem o podrobnější informace, rádi vám je zašleme formou newsletteru.
Následná péče a ochrana
Následná péče o vybudované biotopy probíhá do doby, než se nastartují vazby a interakce organismů daného ekosystému, tzv. biocenóza, aby byl schopný dále prosperovat sám.
Každý ekosystém, resp. biotop, má svá specifika a potřeby.
V rychle se měnícím klimatu může docházet k úplně jiným reakcím jednotlivých organismů biotopu, než se očekává. Proto je důležité ho dále sledovat a eliminovat škodlivé vlivy, které by ho mohly zničit.
Bohužel se najdou lidé, kteří tráví např. dravce, vydry, bobry, vlky, lišky a další zvířata. Pokud se setkáte s nálezem černé skládky, otrávené návnady nebo mrtvého zvířete, můžete nález nahlásit pomocí této aplikace
Nastavení legislativních podmínek pro ochranu přírody a krajiny
Společně s odborníky a právníky sledujeme návrhy novelizací zákona na ochranu přírody a krajiny, zákona na ochranu zvířat proti týrání a dalších zákonů, týkajících se lesnictví a zemědělství.
Představy politiků, a, bohužel, dokonce i některých "ochránců přírody", se mnohdy neshodují s potřebami přírody.
Někteří lidé se snaží využít mezer v zákonech k vlastnímu prospěchu a zisku. Jejich činnost ale může fatálně narušit dlouhodobé snahy o zlepšení stavu naší přírody. Následky neseme všichni.
Největším problémem jsou neodborná politická rozhodnutí.
Podpoříte obnovu české přírody a biodiverzity pro budoucí generace?
Naše činnost se neobejde bez podpory široké veřejnosti. Díky této podpoře můžeme vykupovat pozemky, budovat biotopy a věnovat jim následnou péči.
Díky vaší podpoře si můžeme dovolit kvalitní právní služby a bojovat proti špatným zákonům.
Pokud nás chcete podpořit, budeme vděční za jakoukoliv částku. Pro potvrzení o daru je nutné se zaregistrovat a do platebních údajů uvést do popisu platby slovo "dar". Dary NNO si můžete odečíst od základu daně.
Půda - neobnovitelný zdroj života
Ještě v roce 1882 bylo v České republice 5,35 milionu hektarů zemědělské půdy, v roce 2002 šlo již jen o 4,27 milionu hektarů. A tento trend se nezastavil. Nyní ubývá překotným tempem až 15 hektarů denně.
Přitom 1 cm úrodné černozemě se vytváří stovky až tisíce let! A my tuto vzácnou půdu ničíme např. na Hané stavbou dálnice a nájezdů na ní... To je nenahraditelná ztráta.
Více si můžete přečíst v článku Státního pozemkového úřadu
Voda - základ života
Všichni víme, že bez vody by na Zemi neexistoval život v podobě, v jaké ho známe. Přesto s ní zacházíme, jako by byla neomezeným zdrojem. Opak je pravdou.
Sladká voda tvoří pouhá 2 % celkové zásoby vody na Zemi.
Věděli jste, že v 1 ha hluboké černozemě se může uchovat až 3,5 mil litrů vody?
A my tuto vzácnou půdu ničíme např. na Hané stavbou dálnice a nájezdů na ní... To je nenahraditelná ztráta.
Lesy - plíce planety
Asi všichni už víme, že lesy, a hlavně staré rozsáhlé lesy, pralesy a deštné pralesy, udržují stabilní klima a koloběh vody v přírodě v rovnováze.
V současné době dochází po celé planetě na jedné straně k enormnímu kácení a nevratné devastaci starých lesních ekosystémů pro krátkodobý zisk jedinců nebo firem, na druhé straně se organizace s pomocí dárců snaží tyto škody "napravit" s vynaložením vysokých nákladů. Navíc obnova bude trvat stovky až tisíce let. My ale potřebujeme kyslík a vodu už teď.
Moře a oceány pokrývají skoro 71 % povrchu Země, obsahují 96,5 % veškeré vody, pohlcují až 85 % slunečního záření a slouží tak jako regulátory klimatu, resp. teploty.
Fytoplankton produkuje až 50 % veškerého kyslíku, a naopak pohlcuje cca 30 - 40 % CO2. Kolik CO2 pohltí, nebo naopak uvolní oceány, záleží na oceánských ekosystémech a jejich zdraví.
Následky lidských činností
Bohužel, náš pokrok se může snadno stát příčinou konce nejen naší civilizace, ale života na Zemi v podobě, ve které ho ještě dnes známe. Přinejmenším na hodně dlouhou dobu. Produkty lidské činnosti již zasáhly do všech ekosystémů na planetě, od atmosféry, přes pozemní a podzemní, až po oceánské ekosystémy.
Lidská činnost roztočila spirálu smrti. Protože v přírodě, resp. v planetárním ekosystému vše souvisí se vším, má dominový efekt poškozování katastrofické následky. Ty přicházejí nejdřív pomalu a nenápadně. Postupně se zrychlují, až nastane kolaps...
Existují řešení?
Snahy na lokálních, národních a mezinárodních úrovních jsou různě intenzivní podle míry uvědomění politiků a veřejnosti nebo podle úrovně aktuálního ohrožení. Např. obyvatelé zmenšujících se ostrovů vlivem tání ledovců volají po okamžitém snížení produkce CO2 a přijetí mezinárodních úmluv o ochraně přírody a klimatu na celosvětové úrovni.
Konference OSN na celosvětové úrovni probíhají každý rok od r. 1995. Náklady na řešení změn klimatu dosahují každoročně astronomických částek. Aktuálně se jedná o 1,3 bilionu USD ročně!!!
A, bohužel, i samotné konference sebou přinášejí extrémní ekologickou zátěž (účast cca 50 000 lidí!) včetně absurdní obhajoby stavby dálnice chráněnou oblastí Amazonského pralesa!
Každý z nás může přispět k lepší budoucnosti - začít u sebe
Čím víc se ponoříme do dnešní lidské civilizace, jejího vývoje, rozvoje a budoucnosti zjišťujeme, že se výrazně přehřívá. Bereme si z přírody mnohonásobně víc, než potřebujeme k životu, využíváme omezené zdroje se sobeckou lhostejností, co bude po nás. Zpátky vracíme jen minimum, ale v součtu jsme ve výrazném deficitu. Začínáme platit účty v podobě katastrof po celém světě. Požáry, povodně, sucha, přívalové deště, zvedání mořských hladin, extrémní vymírání druhů = blížící se kolaps ekosystémů.
Pokud se má něco změnit, nestačí jen o tom mluvit. Musí se také něco dělat. Každý z nás může přispět ke zlepšení situace tím, že např. přestane kupovat:
balenou vodu, která je stejně horší než jakákoliv pitná voda z vodovodu
nápoje v plechovkách
sníží spotřebu masa, obzvlášť z velkochovů
balené průmyslově zpracované potraviny
nekupovat plastové hračky a levné výrobky, které se během krátké doby rozbijí a jsou neopravitelné
Obdobné je to s oblečením, které se vyrábí z umělých vláken, jejichž poločas rozpadu činí stovky až tisíce let.
Prostě a jednoduše se zamyslet nad tím, co opravdu potřebujeme, namísto z polotovarů vařit z čerstvých surovin od lokálních dodavatelů, kupovat si produkty nezávadné a, pokud možno, balené v biologicky rozložitelných obalech nebo bez obalů (stačí si přinést vlastní sáček nebo doma ovoce a zeleninu jednoduše omýt). Tímto způsobem se dají ušetřit miliony mikrotenových sáčků a plastových obalů ročně.
A když už to jinak nejde, tak alespoň pečlivě třídit odpad. Řeky, moře a oceány, stejně jako lokální skládky, ale i pouště jsou extrémně zamořené odpadem, který se pomaličku rozkládá na mikroplasty a toxické látky, které se nám vrací v potravním řetězci a znečištěných spodních vodách. Situace je tak vážná, že se tyto látky vyskytují i v mateřském mléce a v mozcích a krvi ještě nenarozených dětí!!!
Následky výše uvedených úkazů stojí ve světovém měřítku biliony USD.
Naše doporučení
Co můžeme udělat společně za zlepšení ochrany přírody, zvířat a klimatu?
Hledáme, prověřujeme a následně namátkově kontrolujeme pěstitele farmářských produktů a chovatele hospodářských zvířat. Protože chráníme i tato zvířata proti týrání, sledujeme podmínky jejich chovu a jak s nimi chovatelé a jejich zaměstnanci zacházejí. Pokud mají zvířata zaplatit ve prospěch lidí nejvyšší daň, tak musí svůj krátký život prožít v co nejlepších a nejpřirozenějších podmínkách. Také jejich porážka musí být co nejméně stresující a rychlá.
Nejúčinnější ochranou hospodářských zvířat, ale i přírody a klimatu, je snížení spotřeby masa.
Je sebedestrukce lidská vlastnost?
Přestože víme co máme dělat, děláme přesné opaky.
A pořád nám to nestačí. Požáry, povodně, sucha, zamoření chemikáliemi... Když se o tom bavíme s některými lidmi, tak říkají: Nechceme to vidět. Ukažte nám hezké obrázky. Ty, na kterých je všechno hezké, čisté, na první pohled v pořádku.
Jenže strkání hlavy do písku nic nevyřeší.
Lidé musí změnit své vnímání světa. Současný tlak, který je vyvíjený nejenom na přírodu, ale i na lidi samotné, je jako natlakovaný Papinův hrnec. Pokud se neupustí pára, dojde k výbuchu. Následky by byly katastrofální a těžko dnes odhadnout, jak dlouho, a jestli vůbec, by se z něj naše civilizace vzpamatovávala, .
Necháme to dojít tak daleko?
My doufáme, že ne. Naštěstí je čím dál víc lidí, kteří si to uvědomují a volají po změnách. Problém je, že politici jsou odtrženi od reality a dělají naprosto nelogická a neodborná politická rozhodnutí.
A v těchto momentech hrají neziskové organizace nezastupitelnou roli, pokud jsou nezávislé na financování od vlád a subjektů, které by je mohly ovlivňovat ve svůj prospěch. Neziskovky nahrazují činnosti, které by měly dělat státní instituce, které je ale nedělají buď vůbec, nebo pouze ve velmi omezené míře.
Co se skutečně děje
Lesníci tvrdí, že je přemnožená spárkatá zvěř. Ve skutečnosti se jedná pouze o lokální záležitost, nikoliv plošnou. Nicméně na základě tohoto tvrzení byla prodloužena platnost vyhlášky o celoročním lovu spárkaté zvěře do dvou let věku. Problém je, že málokdo rozezná během krátké doby, kterou má na identifikaci kusu, který chce odlovit, zda se jedná o zvíře do nebo nad 24 měsíců věku.
Jsou bezohledně zabíjeny samice v pokročilém stavu březosti (viz obrázek níže), a to plošně, bez ohledu na to, zda se jedná skutečně o mladá zvířata nebo starší kusy, jejichž zachování je ale naprosto stěžejní pro přirozenou hierarchii ve skupině a pro kvalitní potomstvo.
Více si můžete přečíst v článku
Matematicky navíc není možné, aby se např. srnčí zvěř přemnožila, protože:
- srny mívají 1 - 2 mláďata
- srnci, jak je známo, mláďata nerodí, takže početní stavy
nezvyšují
- na jaře se desetitisíce srnčat stanou oběťmi zemědělství,
některá padnou za oběť predátorům, nemocem apod.
- v průběhu zimy a brzy na jaře srnčí a jelení zvěř spásá řepku,
po které, v případě určitých druhů řepky, oslepnou a pojdou
- další desetitisíce jich uloví myslivci, lesníci a lovci, tisíce jich
zahynou na silnicích
Paradox: na některých místech v republice je zvěře žalostně málo, místy je jí sice víc, ale o přemnožení nemůže být řeč už z důvodu teritoriálního způsobu života např. srnčí zvěře , která má seberegulační mechanismy. Bohužel, vlivem špatného přístupu lidí se toto chování mění, a to jak u černé, tak srnčí a jelení zvěře. Proto dochází k nepřirozené reprodukci. Namísto toho, aby se všichni, kdo jakkoliv zasahují do lesního hospodářství a zemědělství sešli u jednacího stolu, nechali vypracovat studie vlastních zásahů do přírody, aktuálního početního stavu a změn chování divokých zvířat, snaží se je zredukovat na minimální počty, což má za následek odstřel i velmi cenných kusů, nabourání hierarchie a celkovému rozvratu přírodních procesů.
Dalším paradoxem je, že lesníci požadují radikální snížení zvěře, aby jim neokusovala mladé stromky a NENIČILA STROMY při vytloukání paroží. Na druhé straně ochránci přírody vyřezávají do ZDRAVÝCH STROMŮ dutiny, protože poškozené a mrtvé stromy jsou nepostradatelné pro biodiverzitu lesního ekosystému...
ZÁVĚR:
Problémem není zvěř a její počty, nýbrž celkový stav našich lesů, nedostatek vody, ať spodní nebo srážkové, plošné kácení ať už z hospodářského, nebo kalamitního hlediska, nefunkční lesní ekosystémy kvůli segmentaci lesů na z pohledu potřeb lesů malé ostrůvky atd. Vysazování malých semenáčků na vykácené holiny bez stínu mateřských stromů, případně pionýrských, tedy rychle rostoucích druhů jako jsou břízy, olše, osiky apod., je předem určeno ke ztrátám. Semenáčky, vypěstované ve školkách v optimálních podmínkách, vysazené na suché a sluncem spalované stanoviště, nemají šanci přežít. A to i bez zvěře. Navíc prostory v oplocenkách zarůstají plevelem a je nutné je vysekávat za pomoci motorových kos, což má za následek opět rušení ptáků a zvířat.
Prostě a jednoduše se jedná o celkově špatný přístup lidí k potřebám přírodních ekosystémů.
Záchrana srnčat a dalších mláďat a polních ptáků před sekačkami
Každé jaro dochází při sečení pícnin k masakrům mláďat divokých zvířat a polních ptáků. Vlivem intenzivního zemědělství s využitím těžké techniky dochází každoročně k fatálním zraněním a usmrcení kolem 60 000 - 70 000 srnčat.
Z milionových počtů zajíců, koroptví, bažantů a dalších polních ptáků, kteří se vyskytovali v naší přírodě zcela běžně ještě v poválečných letech, zůstaly pouze nepatrné počty. Mnohdy se jedná skutečně o jednotky kusů!!! Ani válka je nedokázala zdecimovat tak, jako intenzivní suburbanizace = výstavba v okolí měst, a zemědělství s používáním pesticidů, umělých hnojit a těžké techniky. V kombinaci s rychlostí, kterou zemědělci se stroji jezdí, mnohdy nestihnou utéct ani dospělé kusy. To vše mělo a má za následek extrémní úbytek všech těchto druhů.
Po celé ČR vznikly, a nadále vznikají skupiny dobrovolníků, kteří s pomocí dronů a termokamer vyhledávají v brzkých ranních hodinách srnčata a další mláďata, aby je velmi šetrně a odborně odstranili z polí a luk těsně před sečením. Po dokončení sečí je opět vrátí na chráněná místa co nejblíž k místu původního zálehu. To vyžaduje spolupráci mezi zemědělci, myslivci a dobrovolníky.
Pro úspěšnou záchranu zvířat a ptáků jsou potřeba finance na zakoupení techniky (dronů a termokamer), aby se dala tato činnost dělat. Bez nich je šance na nalezení mláďat, ale i ježků nebo hnízdících polních ptáků ve vysoké trávě nebo v polní plodině naprosto mizivá. Mláďata nemají pach, aby je nenašli predátoři. To ale znamená, že je nenajdou ani lovečtí psi. Pokud na ně narazí, jedná se o čirou náhodu. Ježci, zajíci, bažanti, koroptve a další malá zvířata nemají před rychle jedoucími žacími stroji naprostou šanci.
Pokud chcete přispět na drony a termokamery, darujte libovolnou částku přes níže uvedený odkaz. Do popisu platby napište "srnčata" nebo "drony". Postaráme se o to, aby tyto prostředky dostaly skupiny, které mají techniky zoufale málo.
Jaký svět chceme? Musíme si vybrat
Levná móda zamořuje oceány a pouště, stejně jako pevninu
Tzv. rychlá móda se produkuje v tak nadměrném množství, že je nereálné všechny kusy prodat. Aby ji nemuseli výrobci zlevňovat, vyhazují se miliony tun oblečení do pouští a oceánů. Kdybyste nepoznali, co je na obrázku, ta to je africké pobřeží za přílivu,. Vlny přemílají tuny oblečení...
Každé jaro zemědělci zmasakrují desetitisíce mláďat
Přitom existují zemědělci, kteří sečou buď před obdobím kladení srnčat, nebo po něm. Další možností je pole rozdělit na menší celky a zasít různé plodiny s odlišnou dobou sklizně. Účinným opatřením jsou i biopásy.
Ministr zemědělství prodloužil celoroční lov spárkaté zvěře do 2 let věku do roku 2030!
Proti této naprosto nesmyslné brutalitě budeme bojovat všemi zákonnými prostředky! Všechny březí samice, stejně jako matky a jejich mláďata mají právo na dobu hájení, kdy je jejich lov zakázaný! Toto je naprosto nepřípustný projev lidské arogance a zvrácenosti!
Všechna zvířata mají právo na přirozený život a jsou nedílnou součástí ekosystému
Ve zdravém ekosystému, do kterého člověk nezasahuje, se vytvoří během několika let rovnováha mezi všemi organismy a živočichy. Počty predátorů i kořisti se ustálí a není potřeba vynakládat žádné finanční prostředky na jakékoliv zásahy. Problém nastane, když lesníci a lovci zredukují (pozabíjí) např. právě spárkatou zvěř. V lokalitách, kde jsou i vrcholoví predátoři jako vlci, medvědi a rysi, pak dochází k útokům na domácí zvířata, která jsou obvykle zavřená v ohradách a nemohou utéct. Čí je to vina? Zvířat? NE, LIDÍ!
Nejzdravější ekosystémy jsou ty, do kterých člověk vůbec nezasahuje
Pokud chceme zdravou přírodu, musíme jí dát šanci. Naším cílem je vykoupit co nejvíc pozemků, které na sebe navazují, a vytvořit biokoridory, aby měla zvěř a ostatní zvířata možnost migrovat z místa na místo, jak to dělávala celá tisíciletí před tím, než jsme jim udělali z lesů malé ostrůvky, protkali krajinu silnicemi a dálnicemi, zástavbou s oplocením, chemicky ošetřenými monokulturními lány a smrkovými plantážemi.
Poučíme se z historických chyb? Nebo je budeme opakovat?
Po celém světě dochází již několik desetiletí k závažným změnám v koloběhu vody. Řeky, které byly považovány za veletoky, se zužovaly, až z nich zůstaly jen říčky, které nestačí napájet lidmi vytvořené přehrady. Okolní lesy umírají, Zásoby spodních vod se vyčerpávají, přívalové deště je nedoplní, protože odtečou po povrchu, a navíc sebou odnesou obrovské množství půdy. Přesto všechno se těží pro zisk několika málo lidí. Jedni mají zisk, druzí platí za pokusy o obnovu jimi zničených území. Dává to smysl???
